19. 3. Josef

Zítra: Světlana

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
26 27 28 29 1 2 3
Bruslení
4 5 6 7 8 9
ČČK
10
11 12 13 14 15 16 17
18 19 20 21 22 23 24
25 26 27 28 29 30 31
Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Spolky > Myslivecké sdružení Hradisko

Myslivecká jednota „Hradisko“ Pěčíkov - Vranová Lhota, o. s.

zal. 11.1. 1993

 
Z historie
Lov lesní a polní zvěře býval od nepaměti výsadou šlechty a nadhánění zvěře při panských honech bývalo pro poddané jen tíživou robotou. Teprve po zrušení roboty směli se sedláci na svých pozemcích zabývat myslivostí. K lovení zvěře však muselo být zvláštní povolení od vyšších úřadů a honitba se směla provádět jen na vymezených plochách, zpravidla v katastru obce.
Vranová měla rozsáhlý honební revír pozůstávající ze selských lesů. V lesích panských lovili páni sami. Ve Lhotě, kde vlastnili rolníci málo půdy, byl honební obvod mnohem menší. Honitba se pronajímala obyčejně několika zámožnějším místním sedlákům a nájemné se rozdělovalo všem majitelům půdy v katastru podle velikosti jejich pozemků.
Ve Vranové měli pronajatu honitbu začátkem tohoto století rolníci: Josef Žák (čís. 27), Ferdinand Havlíček (č. 24), hostinský Jan Šupler (čís. 1). Po první světové válce si najal vranovský revír bohatý rolník Jan Sova z Mladče. Po něm po několik období Otto Neoral, továrník v Olomouci. Cizí nájemci honitby povolovali lovit i místním střelcům. V té době využívali tohoto povolení hlavně Karel Havlíček (čís. 24), Jan Hanus (čís. 30) a Jan Šupler (čís. 1) a chalupník Hejl (čís. 5).
Z nejstarších nájemců lhotské honitby na přelomu 19. a 20. století můžeme jmenovat sedláky Hynka Goše (č. 18), Jana Goše (č. 17), Jana Pacáka (č. 19), Fr. Vaška (č. 9) a Jana Trefila (č. 22). Později si najal honitbu ve Lhotě již jmenovaný Jan Sova z Mladče a rolník Jan Mlčoch ze Lhoty (č. 16), pak Lauda z Loštic. Mimo uvedené se zabývali myslivostí ve lhotském revíru Antonín Stoupal (č. 18), Alois Král (č. 21), Rudolf Řehůřek, poštmistr, František Půr, farář, Josef Goš (č. 18) a jiní.
Myslivecká jednota „Hradisko“ Pěčíkov - Vranová Lhota
Myslivecká společnost ve Vranové Lhotě kolem roku 1900
Zleva:  Goš H. - čp. 18,  Trefil - čp. 22, Vašek - čp. 9, Goš, řečený Honeš - čp. 17
 
Lesy kolem Vranové Lhoty slynuly ještě začátkem našeho století množstvím zvěře. Při honech nosívali vždy dva a dva honci na dlouhých tyčích velké řady zavěšených zajíců. Na čekané se každoročně zastřelilo množství srnců a lišek. Na polích nacházeli myslivci velká stáda koroptví a bažantů. Občas se sem zatoulal, obyčejně z obory žadlovického zámku, i ojedinělý jelen, na kterého bývaly potom pořádány celé hony. Po druhé světové válce se objevila v našich lesích nebývalá zvěř, a to malý jelínek sika, mufloni a divocí vepři, kteří sem utekli z krajů, kde válka zuřila. Hlavně černá zvěř, která zde žije ve stádech, nadělá každoročně mnoho škod, a proto je vždy nutné její pravidelně stavy snižovat. *
* Text převzat z: Pamětihodnosti Vranové Lhoty, Stoupal, Votava, vlastní tisk 1972
Myslivecká jednota „Hradisko“ Pěčíkov - Vranová Lhota
 
Z historie nedávné po současnost
 
V souvislosti se slučováním honiteb v polovině 80. let došlo k situaci, kdy celá honitba Bezděčí a části honiteb Pěčíkova a Vranové Lhoty byly proti vůli myslivců přičleněny k honitbě Československých státních lesů a myslivci odtud byli vyhnáni do mysliveckých sdružení Bohdalov a Městečko Trnávka. Skutečností je, že někteří starší s myslivostí skončili. Není proto divu, že po přijetí novely zákona o myslivosti 270/92 Sb., která umožňovala napravit tuto křivdu, požádali bývalí členové MS Pěčíkov a MS Vranová Lhota, kterých bylo deset a dalších devět, přijatých za členy během činnosti MS Bohdalov členskou schůzi tohoto sdružení o vyčlenění členů, majetku a činnosti za účelem vzniku nového sdružení. Žádosti bylo vyhověno a vypořádání bylo provedeno po schválení finančního hospodaření MS Bohdalov za rok 1992. Všichni vystoupivší členové se sdružili do Myslivecké jednoty „Hradisko“ Pěčíkov-Vranová Lhota. Ustavující schůze s konala 18.11.1992. Na této schůzi byl zvolen výbor ve složení: Karel Havlíček předseda, Josef Schuppler místopředseda, Ing. Miroslav Štefek myslivecký hospodář, Milan Štefek finanční hospodář, Jiří Vondra jednatel, Pavel Laštůvka a Jiří Kyselý členové výboru. Byly přijaty stanovy MJ a přijat návrh, aby se nové sdružení jmenovalo Myslivecká jednota „Hradisko“ Pěčíkov-Vranová Lhota. Bylo uloženo vypracovat provozní řád, požádat o registraci ministerstvo vnitra a pomoci při založení honebního společenstva obou obcí, vytvoření honitby, průběhu hranic, stanov honebního společenstva a zakládací smlouvy. Výsledkem této náročné práce bylo vytvoření honebního společenstva v panem Josefem Laštůvkou z Pěčíkova v čele. Myslivecká činnost byla zahájena podpisem nájemní smlouvy mezi MJ a HS. Podle nového zákona o myslivosti z roku 2002 muselo dojít k transformaci honebního společenstva. Tato transformace byla spojena s nepředstavitelnou administrativní prací, nutnou ke schválení honitby, kterou zajišťovali především členové myslivecké jednoty. Valná hromada transformovaného honebního společenstva proběhla 17.10.2002 a předsedou byl zvolen pan Karel Havlíček. Dne 23.3.2003 byl zvolen nový výbor MJ a předsedou pan Stanislav Hanák. Místopředsedou myslivecké jednoty je v současnosti pan Pavel Laštůvka a mysliveckým hospodářem pan Ing. Michal Vondra, Ph.D.. V honitbě našeho sdružení se můžete setkat se zvěří srnčí, jelena sika, mufloní, prasetem divokým i se zvěří dravou. Se zvěří drobnou, ke které patří zajíci a bažanti se můžete setkat v daleko menší míře než v minulosti. Myslivost není je lov, jak by se někdo mylně domníval, ale především celoroční péče o zvěř, její ochranu a zajištění krmiva na dobu zimního přikrmování. Je i ochranou přírody před neoprávněnými zásahy a rušením zvěře v době hnízdění a kladení mláďat. Myslivost je i součástí našich kulturních tradic a zvěř národním bohatstvím, zasluhující trvalou pozornost a ochranu. 
 
Text: J. Vondra, MJ "Hradisko" Pěčíkov - Vranová Lhota 28.11.2010
Myslivecká jednota „Hradisko“ Pěčíkov - Vranová Lhota
Na honu 1988
 
Aktualizace 5.12.2010